Jdi na obsah Jdi na menu
 


Chesapeake bay retriever

23. 10. 2007

chesapeake bay retrívr chesapeake bay retriever


USA


Pojmenován je po velkém zálivu na atlantickém pobřeží USA, jižně od Washingtonu a Baltitnoru. Ve starších anglicky psaných pramenech bývá uváděn pod názvy Red Chester, Brown Winchester, American Duck Retriever nebo prostě Ducking Dog. Chovatelé mu říkají důvěrně Chessie. Jeho hlavní úlohou bylo přinášet ulovenou pernatou zvěř ze studené vody.

Odolný, pracovitý pes, spíš robustní než elegantní, s hustou mastnou srstí, která ho chrání před ledovou vodou „jako kachní peří", je energický a vyniká nesmírnou výdrží. Jeho výkony za těch nejobtížnějších podmínek jsou pověstné. Tvrdí se, že jeden pes dokázal za jediný den přinést z vody o teplotě jen několik málo stupňů nad nulou tři sta zastřelených kachen.

Nehne s ním ani rozbouřené moře. Jistý autor při popisu jeho spartánského zalo­žení uvedl, že ho „nenalákáte do psince, to raději bude sedět na promrzlém moř­ském břehu, ať lije nebo svítí sluníčko". Jako retrívr je skvělý, snad jedině jeho poně­kud obyčejný vzhled může vysvětlit, proč si jako moderní plemeno nezískal větší oblibu veřejnosti. Kdo s ním ale někdy pracoval, ten o jeho vzhledu neuvažuje.Obrazek

Neobvyklé je, že známe přesnou dobu vzniku tohoto plemene. Bylo vytvořeno na začátku 19. stol. křížením páru novofundlandských psů, hnědě zbarveného psa jménem Sailor a černé feny zvané Canton, s místními retrívry z Marylandu. Roku 1807 totiž u zdejších břehů ztroskotala britská loď a místní lidé zachránili z vraku dvě štěňata novofundlandských psů. Když dospěla, byla použita ke šlechtění nového plemene. Potomstvo vzešlé z těchto křížení mělo plavecké schop­nosti novofundlandského psa a obrat­nost retrívra. Pracovně bylo tak úspěšné, že místní lovci chtěli víc takových psů, a tak vzniklo nové plemeno. Chovatelé je zušlechťovali po celé 19. stol. a kolem r. 1880 už dospělo téměř k nynější podobě. Jeho sláva se šířila po celých Spojených státech amerických a roku 1918 byl založen klub chovatelů Chesapeake Bay retrívrů.

Není zcela jasné, kteří retrívři se účastnili vzniku plemene. Jeden starší autor je označil za „anglické vodní pudly", jistější bude ale předpokládat, že byli vyšlechtěni z většího počtu plemen. Jako možné předky různí odborníci uvádějí flat-coated retrívry a curly-coated retrívry, ale také mývali psy.

Chesapeake Bay retrívr je robustní, hnědě zbarvený pes, nezdolný, s masivní hla­vou, svalnatým krkem a výjimečně silnými pánevními končetinami, což z něho činí vynikajícího plavce. Je inteligentní a odvážný a je známo mnoho případů, kdy psi tohoto plemene zachránili topící se děti.

Morris Desmond, PSI (Slovník psích plemen), 2001

RETRÍVŘI

Většina psů určených pro lov s palnými zbraněmi, tedy španělé, dlouhosrstí ohaři a krátkosrstí ohaři, zastřelenou zvěř také přináší. Jak se však konkrétní plemena stále více specializovala na určitou činnost, objevila se potřeba loveckých psů, pro které je hlavní pracovní náplní nalezení střelené zvěře a její donesení lovci. Tito psi se nazý­vají retrívři (anebo „retrievři", od anglického slovesa „to retrieve" - „donést, aporto-vat" - pozn. překl.). Proč retrívři vznikli, shrnul pěkně jeden viktoriánský odborník (popis pochází z posledního desetiletí 19. století): „Naši retrívři byli vytvořeni, když britští lovci nahlédli, že by pro jejich pointry či setry či španěly nebylo vhodné doná­šet zvěř, a že takový španěl to každopádně neprovede stejně dobře a rychle jako větší pes; proto se retrívři stah' nezbytností."

Důležitým předpokladem dobrého retrívra je „jemný úchop". Pes, který zvěř pří­liš tiskne v zubech při aportování, ji může poškodit. Správný retrívr ji drží pevně, ale šetrně, a na jejím těle nezanechá žádné stopy po zubech. Někteří myslivci se pokou­šejí naučit psa „jemnému úchopu" tím, že mu při výcviku házejí k aportování pich­lavé předměty.

Všichni retrívři přinášejí střelenou zvěr jak na souši, tak z vody, někteří jsou speci­alisty na aportování zastřelených vodních ptáků. Jiní dokážou aportovat také ptáky živé, zraněné nebo nezraněné. Bývají vysíláni, aby nacházeli a přinášeli zejména poraněné hnízdící mořské ptáky. Další retrívři umějí hledat hnízda se snůškou a při­nášet z nich vejce.

Morris Desmond, PSI (Slovník psích plemen), 2001

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář